POMYSLNÁ EXKURZE DO VÝROBY VÝJIMEČNÉ ZNAČKY FEELECO.
Největší vynálezy vznikly díky touze usnadnit práci sobě i ostatním, říká Radek Marták, ředitel výzkumu a vývoje FeelEco. Pod touto značkou vznikají výjimečné přírodní produkty pro péči o zdraví, rodinu a domácnost. Cílem FeelEco je nabídnout zákazníkovi kvalitní a komplexní službu a usnadnění v každodenních domácích činnostech. A bez kompromisů, s maximální účinností a také maximální šetrností k lidskému zdraví a přírodě.
Jistá lenost k těžké dřině se vždy pojila s pílí a mravenčí prací. Objevily se vynálezy, bez kterých si život dnes už nedokážeme představit. Vývoj ale nekončí. Dříve vytoužené prostředky chceme mít stále dokonalejší. Uvědomují si to i výzkumníci v břeclavském podniku Fosfa. Mezi širokou veřejností jsou stále známější právě prostředky FeelEco, určené k péči o zdraví, rodinu a domácnost – sortiment v několika řadách tvoří prostředky pro praní prádla, úklid domácnosti, mytí nádobí, péči o tělo a hypoalergenní řada produktů pro děti a kojence. Už řadu let je spotřebitelé vyhledávají v regálech drogerií.
„Hlavně neříkejte, že jsme chemička,“ s úsměvem mi zdůrazňuje Radek Marták, zatímco s předpisovou helmou na hlavě vstupujeme do areálu. Podivím se. Co jiného tedy Fosfa je? „Tak se podívejte kolem. Copak si pod pojmem chemička představíte tolik zeleně?“ Musím mu dát za pravdu. Udržované trávníky s čerstvě vysázenými stromy víc připomínají procházku parkem než průmyslovým provozem. Vše doprovází nové nebo zrekonstruované budovy. A pokud snad spatřím nějakou budovu zjevně prošlou věky, prochází revitalizací nebo se na ni v nejbližší době chystá. „Náš generální ředitel Ivan Baťka klade na ekologii a životní prostředí obrovský důraz,“ vysvětluje Marták. Takto nějak si představuji podnik, který na přírodu myslí ne z donucení, ale z přesvědčení…
Vcházíme do jedné z budov a naše první kroky vedou do skladu. Zarazím se. Mám se dozvědět, jak vznikají produkty zdejší výroby, a já si spíš připadám jako v zázemí drogerie. V regálech kolem vidím čisticí prostředky všech možných značek. „Neustále udržujeme přehled o trhu,“ vysvětluje šéf projektu FeelEco. „Nakupujeme zboží na trhu a provádíme tu jejich rozbory. Zajímá nás, jaké mají vlastnosti a také to, jestli jsou opravdu takové, jako se uvádí na etiketách. Zároveň se je snažíme překonat. Našim zákazníkům chceme dát tu nejlepší možnou kvalitu.“ Do rukou bere jeden z vystavených čističů. „Třeba s tímto se u nás opravdu nesetkáte,“ říká důrazně a mně se poněkud zkřiví obličej. V lahvi se vlní cosi dvojbarevného, co ve mně důvěru rozhodně nevzbuzuje. U dna usazenina, nahoře čirá tekutina…
Není cerifikace jako certifikace
Etikety snad všech výrobků se chlubí všelijakými ekologickými známkami a certifikacemi. Zákazníka mají utvrdit v tom, že produkt je k planetě šetrný. Jenže jak se v nich vyznat? „Některé z těch známek ve skutečnosti vůbec oficiálně neexistují. Výrobci si často na obaly vymýšlí ikonky lístečků nebo planet, aby to vypadalo hezky eko. My se ale zaměřujeme hlavně na komplexní certifikace s přesně definovanými požadavky,“ říká Marták. Na etiketách produktů FeelEco tak můžeme nejčastěji vidět certifikaci EU Ecolabel. Jde o evropsky uznávanou ekoznačku, která garantuje, že je produkt kontrolován nezávislými orgány a odpovídá přísným ekologickým a výkonnostním kritériím. U produktů je během certifikace testována jejich účinnost a analyzován vliv produktů nebo služeb na životní prostředí během celého životního cyklu produktu, od vlastností surovin až po jeho opětovné použití nebo likvidaci. Značka FeelEco získala certifikaci EU Ecolabel jako první v ČR již v letech 2010-2013. Požadavky na účinnost produktů v rámci certifikace EU Ecolabel posuzuje prestižní německá laboratoř SGS Fresenius.
Další certifikací, kterou můžeme na produktech břeclavského podniku vidět, je Vegan. Nevypovídá sice nic o účinnosti výrobku, zato zaručuje, že žádná ze složek není živočišného původu a produkt není testován na zvířatech. A podle Radka Martáka se jedná o opravdu důkladnou analýzu. „Třeba při certifikaci WC gelu jsme zjistili, že jedno z použitých zahušťovadel ve svém výrobním procesu použilo živočišnou bílkovinu. Hledali jsme tedy jinou vhodnou látku.“ Mezi certifikacemi jsme narazili také na Ecogarantie. Ani ta nehodnotí účinnost, zajímá ji původ veškerých složek produktu. Na produktech FeelEco ji ale z důvodu malé komplexity nenajdeme, ne všechny potřebné suroviny ji mají.
Vlastní cesta je nejlepší
Dříve Fosfa čisticí prostředky vyráběla na míru obchodním řetězcům, které si objednaly produkt určitého složení a s konkrétními vlastnostmi. Fosfa patřila mezi největší výrobce privátních značek v Evropě. „Z té doby jsme se naučili neuvěřitelné množství věcí. Našli zahraniční kontakty, konference a dodavatele. Jenže jsme neměli v rámci výzkumu prostor pro vlastní kreativitu. Objednavatel se chtěl vejít do určitých materiálových norem, ekonomických limitů, a neměl motivaci výrobky vylepšovat. Důležitá pro něj byla co nejnižší výrobní cena. Jenže my zjistili, že dokážeme vyrábět kvalitnější prostředky. A protože privátní značky postrádaly mnoho z našich pilířů a filozofie, rozhodli jsme se v roce 2016 jít vlastní cestou. To významně urychlilo šíření do té doby nedostatečně propagované značky FeelEco do povědomí spotřebitelů,“ vzpomíná Marták.
Vývojáři se tak už nemuseli řídit někdy kontraproduktivními požadavky privátních značek, a mohli se soustředit na požadavek jediný: nabídnout produkty s nejvyšší možnou kvalitou a současně co nejšetrnější ke zdraví i k životnímu prostředí. Vyplatilo se. Značka FeelEco si rychle našla své věrné a spokojené zákazníky, kteří si s oblibou kupují prostředky na mytí nádobí, čističe kuchyní, podlah, prací prášky a podobně.
Dvacetkrát, stokrát nebo i vícekrát
„Vývoj nejprve začíná na papíře. Přemýšlíme, které suroviny a v jakém poměru by mohly být optimální. Pak to v malém množství vyrobíme a otestujeme. Pokud nepočítáme předběžné pokusy hned na začátku experimentování, za vývojem běžného nenáročného produktu zpravidla stojí dvacet až třicet vývojových verzí, než si řekneme, že jsme konečně spokojeni ve všech aspektech produktu. Ale třeba u univerzálního čističe jsme zkusili přes sto různých variant. Je to opravdu dost mravenčí práce, která vyžaduje maximum trpělivosti,“ líčí Radek Marták. Já bych takovou výdrž neměl…
„Používáme jen takové suroviny, které se v přírodě snadno rozkládají. A to jak za aerobních podmínek, tedy za přístupu vzduchu, tak anaerobních, tedy bez přístupu vzduchu. I to je důležité. Přípravek může zatéct hluboko do země, kde kyslíku a vzduchu moc není. Zato jsou tam bakterie, které suroviny z přípravku spotřebují jako potravu, takže se zcela rozloží,“ popisuje, díky čemu jsou zde vyvíjené prostředky ekologické.
Důležitá je i zdravotní nezávadnost. „Všechny produkty vyvíjíme směrem k hypoalergennímu charakteru. Například já jako malý kluk jsem nemusel umývat nádobí, protože se mi vysušovaly ruce. Náš přípravek ale můžu používat úplně bez problémů, ruce mi nevysychají, protože do něj vkládáme kosmetické prvky. Konkrétně náš prostředek na nádobí obsahuje panthenol a glycerin a kombinaci účinných surovin, které přímo pečují o pokožku. Doma už tedy žádnou výmluvu ohledně mytí nádobí nemám,“ usmívá se.
Poté, co je receptura na papíře hotová, zhmotní se v laboratoři, do které se přesouváme. Zaujme mě přístroj, který připomíná stojanovou vrtačku. „To je míchadlo. Pod něj vložíme kádinku a v ní vodu se všemi surovinami mícháme. Podobné zařízení, jen mnohem větší, je i v průmyslové výrobě. I to je jeden z našich ekologických postupů. Až na naprosté výjimky suroviny mícháme za běžných teplot, takže nejsme energeticky nároční,“ pokračuje ve vysvětlování a postup přirovnává k vaření. Nejde smíchat všechny suroviny hned najednou, ale musí se postupně přidávat.
Drahé, nebo levné?
Parametrů, které vývojáři ve zdejší laboratoři musí sledovat, je několik. Například pěnivost. Běžný zákazník má pocit, že míra pěnivosti je přímo úměrná mycímu účinku. Pokud prostředek pění, myje. Pokud nepění, nemyje. Tak to ale není. Někdy prostředek čistí bez jediné bublinky, jindy může pěnit ostošest, ale nic neumyje. Tomuto podvědomému pocitu zákazníka je ale potřeba se přizpůsobit. Tudíž se hledá takové složení, které onu přímou úměru mezi pěnivostí a mytím vytváří. Na druhou stranu pěnivost není moc žádoucí v pracích prostředcích na prádlo. Pokud prášek nebo gel příliš pění, prádlo se v bubnu pračky vznáší v pěně, aniž by využilo mechanické podpory praní spočívající v otáčivém pohybu a gravitaci. Princip bubnu v pračce se totiž příliš neliší od valchy. Jde o to, aby se prádlo o něj jemně otíralo, a tím se čistilo.
Dalším důležitým parametrem je viskozita, tedy tekutost. Je-li prostředek na nádobí řídký jako voda, něco nám říká, že není kvalitní. I to je ovšem omyl. V jedné věci ale viskozita důležitá přece jen je. Pokud zcela řídký prostředek dáte na mokrou houbičku, ihned vám proteče, aniž byste ho stihli využít. Na druhou stranu prostředek o hustotě medu do houbičky nevpravíte vůbec. Důležité je tedy najít ideální kombinaci tekutosti, pěnivosti a odmašťovací síly. Naopak řídkost se hodí pracím gelům. Je-li příliš hustý, hůře se vyplachuje ze zásobníku v pračce.
Důležité také je, aby smíchané suroviny spolu vydržely a nerozdělily se. Radek Marták ručí za to, že prostředky na trhu vydrží nejméně dva roky, některé i tři. Ví to díky testům, které tu provádí, a to i za působení různých teplot. „Celá ta kombinace také nesmí být nesmyslně drahá, to by nikdo nekupoval. Na první pohled jsme dražší než jiní výrobci, ale výhoda je v celkové službě, kterou náš produkt poskytuje. Například prací gel na barevné prádlo dobře pere, stačí ho šedesát mililitrů na plnou pračku prádla, všechno prádlo je vyprané, čisté. Když se vám tam zatoulá nějaký barevný kousek prádla, tak má účinnou ochranu přenosu barvy mezi kusy prádla. Tyto ochranné vlastnosti potvrdil také dTest 4/2022, který našim produktům udělil i vysoké hodnocení za ekologické složení. Jsou na trhu produkty označené jako ‚color‘, ale tuto vlastnost nemají. A s naším prostředkem na nádobí jsme v roce 2018 dokonce vyhráli dTest jako nejúčinnější výrobek. Navíc v něm máme látky zjemňující kůži, takže pokožku neodmašťuje a nevysušuje,“ vypočítává. Ve výsledku se tak zdejší produkty finančně vyplatí, a navíc může zákazníka hřát dobrý pocit z odpovědného přístupu svému zdraví i k planetě.
Špína v čisté laboratoři
Jak už bylo řečeno, jednotlivé verze vyvíjených čisticích prostředků se musí otestovat. Opouštíme tedy laboratoř a přesouváme do testovací místnosti. Mám pocit, jako by tady někdo po sobě zapomněl umýt hrnky. Hodně hrnků. „V těchto hrncích byl černý čaj. Ale nejen tak ledajaký. Je důležité, aby měl pokaždé stejnou koncentraci. Zároveň upíjení má svá přísná pravidla. Kolegyně vždy pipetou odebere trochu čaje, po chvíli znovu a pak zase. Na stěnách hrnku se tak vytvoří pravidelné kruhy z usazeniny,“ vysvětluje Marták.
Dost odporně vypadají sklenky vedle. „To je zapečené mléko. Přesné množství zapékáme při konkrétní teplotě, aby špína ve všech sklenicích měla stejné vlastnosti. Takto vytváříme těžko odstranitelnou špínu. A nechtějte vědět, jak to zapáchá, když sklenice připravujeme!“ Vedle na připravených destičkách vidíme ještě rozetřené a zapečené vejce.
Toto všechno je nachystáno na test tablet a prášku do myčky. Svůj pevný řád má i samotné skládání. Šéf vývoje mi ukazuje obrázek na myčce. Každý hrnek, sklenice nebo talířek na něm mají svá přesná místa, používaná metodika kopíruje oficiálně předepsané metodiky, které jsou využívány i v laboratoři SGS Fresenius. Tím se docílí toho, že výsledky opakovaných testů budou reprezentativní.
Stanovený postup má i ruční mytí. „Laborantka na talíře nanese definované množství předepsané nečistoty a připraví z produktu mycí lázeň. Posléze myje talíř po talíři, opět předepsaným způsobem, jinak by výsledky nebyly přesné. A my pak sledujeme, jak se talíř umyl, kolik na něm zůstalo mastnoty, kolik talířů se umylo na jednu dávku a tak dále.“
K testování čističů povrchů pak slouží speciální přístroj s přítlačnými mycími destičkami, které popisuje další ze zdejších výzkumníků Stanislav Pávek: „Tento přípravek nám umožňuje porovnávat až čtyři vzorky čističů. Princip je velmi jednoduchý. Na desku nebo kachličku naneseme špínu, která svou odolností vůči umytí musí odpovídat tomu, na co konkrétně je testovaný přípravek určený. Třeba v kuchyni nejodolnější špínu najdeme na digestoři. Takže když testujeme čistič kuchyní, naneseme špínu, která je stejně odolná jako právě ta špína na odsávači par. Mezi špinavou desku a destičku umístíme houbičku, přitlačíme a připravenou deskou pravidelně posouváme dopředu a dozadu. Pak se podíváme, jak který čistič špínu odstranil a z toho poznáme, který z testovaných vzorků je nejúčinnější.“
Někdy se ukáže, že vlastnosti výrobků se v průběhu testu mění. Třeba že po deseti tazích je nejúčinnější jeden vzorek, ale po šedesáti tazích ho může předstihnout čistič jiný. Tak se ukáže, který přípravek je vhodný pro rychlé, například ruční čištění, zatímco jiný se hodí spíše do strojového čištění, které sice trvá déle, zato je ve výsledku účinnější.
Když špínu nejde vyrobit, musí se koupit
Vedle myček nádobí vidím i pračky. V nich se samozřejmě testují prací prostředky. Ani v tomto případě nemohou zdejší výzkumníci přinést své domácí prádlo a nechat ho vyprat. V pračkách se perou speciálně znečistěné tkaniny koupené v Německu. Vypadají jako barevná plátna, ale v každém plátnu je přesně rozprostřen určitý druh špíny. „Tady je minerální olej, vedle make-up, hovězí tuk, tráva, krev, čokoláda… Pokračovat můžeme ještě dlouho. Tyto špíny se dají rozdělit do jednotlivých kategorií podle prací účinnosti. Podle toho zjistíme, jak náš přípravek na jednotlivé druhy špín reaguje,“ popisuje Marták a ukazuje zjevně opotřebovaná, dosti vybledlá plátýnka. Ta už jsou vypraná.
Ačkoliv je barevný rozdíl oproti nevypraným látkám jasně zřetelný, na přesné hodnocení ovšem lidské oko nestačí. Látky se proto zkoumají pod reflexním spektrofotometrem, tedy na zařízení, které dokáže přesně změřit barevný odstín a číselnou hodnotu čistoty zanést do počítače. Výsledkem jsou grafy, které výzkumníkům prozradí, jestli jdou ve vývoji správným směrem.
Práce nikdy nekončí
Důraz na detail, výjimečnou kvalitu a co největší ekologickou šetrnost je v případě FeelEco opravdu zřetelný. „Důležitý je už samotný obal. Snažíme se volit hranatý tvar, který dobře vyplňuje prostor. U prostředku na nádobí sice zatím máme láhev kulatou, ale v rámci redesignu k vhodnějšímu tvaru obalu přistoupíme i tam. Naše obaly jsou zároveň lehké, takže jejich výroba spotřebuje jen nejnutnější množství plastu. U samotného produktu jde o to, aby například na jednu prací dávku stačilo méně prostředku, než je u jiných značek běžné. A o vstupních surovinách jsme se už bavili. Musí mít ověřený a maximálně přírodní původ. V žádném případě nechceme ropné produkty a ty živočišné využíváme opravdu pouze ojediněle a ve velmi omezeném počtu výrobků. A zároveň musí být suroviny rozložitelné aerobně i anaerobně,“ vyjmenovává Radek Marták.
Vývoj produktů je nikdy nekončícím příběhem. „Do budoucna bychom rádi ještě více zlepšovali zdravotní a ekologický profil našich výrobků. Pořád intenzivně sledujeme informace z trhu o jednotlivých složkách, protože to je něco, co se neustále vyvíjí. Neustále k nim přibývají nová a nová data, a pokud zjistíme, že některá ze složek není tak skvělá, jak nás její výrobci přesvědčivě ujišťovali, musíme vymyslet, jak a čím ji nahradit. Vždy se ale snažíme suroviny vybírat s tím výhledem, aby byly co nejlepší na co nejdelší dobu,“ je si vědom ředitel vývoje, který vyhlíží i rozšíření sortimentu: „Dnes děláme prášek do myčky, ale máme v plánu nabídnout tablety, protože jsou pro zákazníky příjemnější. Pracím gelům nebo prostředku na nádobí bychom chtěli přidat novou vůni, aby si zákazníci mohli vybrat to, co jim samotným bude vonět nejvíce. Chápu, že vůně je pro zákazníka důležitá, a tak věřím, že díky většímu výběru přilákáme nové zákazníky,“ uzavírá natěšeně.