Věci jsou nemožné jen zdánlivě

Před více než patnácti lety hledal majitel břeclavské společnosti Fosfa Ivan Baťka řešení pro svou dceru a ani odborníci příliš nevěřili, že lze vyrobit to, co dal svému výzkumnému týmu do zadání. Dnes je na světě již čtvrtá generace produktů a Radek Marták, ředitel vývoje značky FeelEco říká, že kdyby mu dnes někdo položil na stůl výrobek první generace, měl by tam s ním rovnou položit i výpověď. Fosfa tak dokazuje, že věci jsou nemožné jen zdánlivě. 

Jak těch patnáct let vidí při ohlédnutí Ivan Baťka? „Především je třeba říci, že jsem nesmírně hrdý na produkt, který jsme vytvořili ve Fosfě nejen pro moji dceru, ale i děti našich spolupracovníků a děti našich současných a i budoucích zákazníků. V DNA mají tyto produkty navždy vetknuto to, že pokud jde o děti a rodinu, tak neexistují kompromisy. Naplňuje to hned dvě baťovská hesla: Nejde neexistuje! A Nenapodobovat, být v čele! Jsem upřímně hrdý nejen na produkt, který jsme vytvořili, ale zejména na své spolupracovníky ve Fosfě, bez nichž by můj – na počátku asi bláhový – cíl nikdy nebyl naplněn. Všem jim za to děkuji. A také jsem nadšen, když vidím, jak všichni, kdo se na tomto produktu podílejí, ať již je to tým vývoje, výroby, prodeje či marketingu a další, naplňují baťovské principy Služby zákazníkovi. Každý den zodpovědně přistupují k jejich potřebám, dotazům či připomínkám. A dokazují, že práci pro zákazníka lze dělat s osobním nasazením, neskutečnou péčí, zodpovědností a především osobním přesvědčením, že slouží dobré myšlence a skvělé službě a výrobku. Věřím, že takovýmto přístupem si musíme dobýt nejen vůdčí postavení na českém trhu, ale i v zahraničí.“

Poslání v babylonském zmatku

A co Ivan Baťka vnímá jako výzvu do dalších let? „Zlepšování nikdy nekončí. Neustále se učíme a jen akcí si získáváme a budujeme smysluplné znalosti, které pak promítáme do dalších vylepšení jak produktů, tak všech typů procesů, od výrobních až po prodejní. Největší současnou výzvou pro FeelEco je přesvědčit zákazníka o kvalitě a hodnotách, které jsou v našem produktu i práci obsaženy. Žijeme v době manipulace, ohlupování a často i záměrného matení zákazníků a jedinou cestou, jak v tomto babylonském zmatku uspět, je nesejít z cesty, která je posláním a dává naší práci smysl, tedy vytrvat a vybudovat si důvěru, kterou já osobně považuji za nejvyšší hodnotu v lidském životě. Vybudovat a nikdy nezklamat a nezaprodat, za žádných okolností. Ale jelikož FeelEco je a navždy bude produkt pro moji dceru, tak to ani není možné. Pan profesor Zelený by na to řekl, že je to oxymorón. A měl by pravdu.“

Pod bičem greenwashingu

Pojďme trochu blíže nahlédnout do hájemství Radka Martáka, za dveře laboratoří FeelEco. Co v tom dlouhém vývoji by zasloužilo samostatnou zmínku? „Neustoupili jsme. Což není snadné, protože na trhu je řada produktů, které rostou a tváří se zeleně, ačkoliv některé parametry odhalují klam. Bič greenwashingu je tvrdý, neférový konkurent a výrobci zkoušejí jít daleko za hranu pravdy jen proto, aby zákazníka přivábili. Často jsou pravidla napsána tak, že vlastně nikdo neví, co se smí a co ne. A problém je, že hříšníci vyvolají vždy potřebu biče a nakonec ještě tvrdšího nařízení. Proto vývoj potřebuje také právníky. Pro představu, máme čističe, tedy detergenty, a kosmetiku. Ta se zdá jednodušší. Nařízení pro kosmetické výrobky je dlouhé a široké, ale přečtete si ho a víte, co máte dělat. Pokud bychom ale tvrdili, že jsou naše produkty, některé, dezinfekční, už by to nebyla kosmetika, ale biocid. Kategorie, kde platí úplně jiná pravidla, jiné poplatky, jiné testy. To všechno bychom zvládli, ale už by naše mýdlo na obalu nejspíše neslo vykřičník jako symbol nebezpečnosti, protože pro biocidy platí jiná legislativa, škodlivost se u nich hodnotí jinak. A pokud bychom chtěli uvést, že je něco uzdravující, tak bychom spadali pod ještě složitější předpisy. Detergenty jsou na tom možná ještě hůř, tam zatím příliš jasná pravidla nejsou vůbec a zneužívá se toho. Takže bruslíme po tenké hraně a hledáme způsob sdělení obsáhlé přidané hodnoty, kterou do produktů ta léta vkládáme… Připadá vám to bláznivé? Je to bláznivé. Marketing pro takové produkty je extrémně náročný. Je nesmírně složité vysvětlit, kde ty hranice jsou.“

Proč vůně může být problém

Neustrnout a jít pořád dopředu je hezký cíl. Ale kam ta cesta vede? Jaké výzvy stojí před týmem FeelEco? „Ta hlavní asi vychází z toho, co už jsem řekl. Opakovaně obhajovat pozici při zachování důvěry zákazníka a zachovat si svou cestu v prostředí neustále se měnící legislativy. Uvedu příklad. V kosmetice bylo doposud definováno dvacet šest alergenů. V loňském roce přišla redefinice a mezi alergeny nově patří vanilka, skořice, jasmín, levandule. Samozřejmě se tyto různé silice používají pro parfemace. A my nyní čekáme na výsledky měření dodavatelů, abychom zjistili, kolik alergenů bude nově v našich produktech a abychom mohli najít nějaké řešení v souladu s našimi hodnotami. Těžko říct, jestli v některých případech nebudeme muset ustoupit od parfemace. On to vlastně nikdo neví, protože ani aktualizovaná pravidla Ecolabel, která by na nové alergeny reagovala, ještě nejsou na světě. Jedno se ale ví téměř jistě. Prostě se jich musíte buď zcela vyvarovat, nebo musejí být dle aktuální filozofie Ecolabel v podlimitním množství. S ohledem na rozšíření seznamu bude ale složité se alergenům plně vyhnout.“ Vůně se může zdát být banálním problémem. Ale není. Hitem posledních let jsou dlouhotrvající vůně, které jsou ovšem problematické a byly nedávno oficiálně zařazeny mezi mikroplasty. Jsou to vlastně prachové mikrokuličky, které se vyrábějí z formaldehydu. Ve vlhkém prostředí jsou pružné, ale vysycháním zkřehnou. A když vytáhnete po měsíci čistý svetr ze skříně, prasknou a uvolní vůni. Nicméně zákazník má vůni jako jednu z významných preferencí – když volí z několika podobně funkčních produktů, často se rozhoduje právě podle toho, jestli mu ten který příjemně voní. „Vůně je silný driver, bohužel málokdo ví, že silná vůně představuje často i silný alergenní potenciál. My jsme i proto zatím ve vývoji vůním příliš mnoho prostoru nevěnovali a nikdy asi nebudeme mít jeden produkt ve škále pěti, deseti vůní, ale rozhodně na parfemaci nerezignujeme a zrovna v současné době v tomto smyslu na nějakých novinkách pracujeme. Důkazem může být právě náš nový citronový prostředek na mytí nádobí a letos vybíráme i novou vůni pro prací prostředek a aviváž. Ale zase to s těmi vůněmi není tak jednoznačné, proto například další novinkou jsou tablety do myčky bez parfemace,“ říká Radek Marták. „My na jižní Moravě jsme na parfemace citliví, rulandské šedé s vůní teatree nebo citrusů nám úplně nešmakuje,“ usmívá se. Na vlnách voňavých trendů se FeelEco ale nepoveze, ty se mění tak rychle, že by to ekonomicky nedávalo smysl. Limitované série jsou přesto jednou z vizí Radka Martáka: „Beru je jako takový průzkum bojem. V omezeném množství něco připravíme a když se trefíme a bude to hit, může se z limitky stát stálá řada.“

Pro zdraví lidí i planety

Ivan Baťka se často řídí zákony přírody. A razí motto, že co je dobré pro zdraví, je dobré i pro přírodu. FeelEco se ovšem ve svém vývoji na ekologickou šetrnost zaměřuje naprosto plánovitě. A že se to daří, o tom svědčí jeden zajímavý detail. „Ozvali se nám kdysi z jedné společnosti, která vyrábí a servisuje domácí čističky odpadních vod. Jejich problémem je, že když se v nich ukládají nečistoty, které bakterie nepožerou anebo přitékají složky, které ty bakterie hubí, hnijí a vzniká poměrně silný zápach. A oni nám děkovali, že tam, kde používají naše produkty, se zápach nedostaví. To pro mě osobně bylo takové pohlazení, protože je pravda, že aerobní i anaerobní biodegradabilitě jsme věnovali opravdu hodně úsilí. Voda je pro nás zásadní surovina a pro pana ředitele Baťku i velké téma.“ Ta drobná příhoda je ve skutečnosti velká. Ona je totiž skutečným obrazem toho, jak ve Fosfě přemýšlejí. Zdánlivý detail je fundamentem. A Radek Marták to potvrzuje ve chvíli, když se ho zeptám na největší osobní výzkumnou výzvu. Nezaváhá ani vteřinu: „Pro mě je to koncentrace. Kdyby totiž byly naše produkty koncentrovanější, tak ze stejného množství umyjete více talířů nebo rukou, případně vyperete více prádla. Na stejný efekt bude menší spotřeba vody, obalů, pohonných hmot… Koncentrace je jeden z nejekologičtějších principů, které si můžete představit. Problém je, že když produkt zakoncentrujete, zvýšíte podíl účinných složek a tím horší hodnocení produkt má, protože v duchu platné legislativy se uplatňuje prostý teoretický součet jejich klasifikací. Což je paradox. Předpisy pracují s aditivním principem, ale všichni víme, že v praxi lze uplatnit princip synergický. Abych to zjednodušeně vysvětlil – když dám do produktu méně než půl procenta hydroxidu sodného, má klasifikaci nula. Když tam dám pět procent, bude to klasifikováno jako žíravina. Ale existují látky, které mohou vlastnosti hydroxidu sodného neutralizovat. On prostě v interakci s nimi tu svou agresivitu a dráždivost oslabí nebo o ni zcela přijde. Takže hledání cesty, kdy budeme mít prostředky koncentrovanější, účinnost bude stejná nebo vyšší a jejich ostatní projevy stejné nebo ještě menší, to je takový můj sen. To bych opravdu rád. Jen si říkám, že toasi s ohledem na legislativu vůbec není možné. Ale vždycky mi naskočí, že to jsme si před patnácti lety nad zadáním pana ředitele Baťky také říkali…“